Ahoooj všichni,
tak už tu budu skoro měsíc. Straššně mooc rychle to utíká to mi věřte. Už mám SSN, takže si můžu vesele zajít udělat testy a možná dostat americký řidičák. (dost otravné) a také musim zařídít kurzy protože zimní semestr začíná za chvilinku. Rozhodla jsem se pro english as a second language na jedné college, kterou mi doporučila předchozí au pair. Chtěla bych si prostě zlepšit aj a možná udělat certifikát uvidim jak mi to pujde.
sobota 29. srpna 2015
První týden s rodinou
Ještě jsem zapomněla napsat v minulém článku, že bylo kolem 10 hodiny večer a HM stejně vzala nejstarší 2 holčičky které mají jenom 4 roky a 2 roky na letiště, protože chtěly, což mě strašně překvapilo, ale mile protože jsem čekala jen HM..
neděle 16. srpna 2015
Školení
Školení jsem si maximálně užila. Spousta, spíše většina holek píše, že školení je nuda mě to hrozně bavilo. Jsem asi divná :-DD
Každé ráno jsme měli wakeup call cca v 6:30 a šlo se na snídani a pak na přednášky. První den (neděle) jsme měli tzv. AAA driving course, byl od rána, pak pauza na oběd a pak zase asi do 4. Dozvěděla jsem se spousty věcí, které jsem pak i využila v praxi a školitelka byla vtipná, takže to byla i sranda.. S holkama jsme se domluvili po AAA kurzu, že máme dost času a že bychom mohli jet sami do centra new yorku.Vzaly jsme taxi na nádraží a jeli vlakem asi 45 minut na Grand Central, tam udělaly miliony fotek a pokračovaly do Central Parku a pak na večerní Times Square. New York je úžasný, spousta lidí, v noci o dost je to o dost lepší, chtěla bych tam jít do klubu :-DD
grand central
New york
New York Hot dog
Central Park
Training school
Dárek od rodiny
Další den už tu byly všechny holky, měly jsme školiteku Sandee (strašně prima ženská, sranda s ní byla, díky ní jsem si to školení fakt užila a ani mi to nepřišlo nudné, dokázala jsem jí poslouchat celý den) po školení jsme jeli na oficiální výlet do New Yorku autobusem se svačinou. Moje host rodina mi to zaplatila. Moc hezké od nich. Těšila jsem se i když jsem tam byla už předchozí den. Ta tour byla většinou jen, že jsme fotily z busu, měli jsme strašně vtipného průvodčího asi gay prostě s nim byla sranda. Dokonce nás pochválil, že jsme uplně nejlepší skupina za celou tu dobu že ještě nikdo nepřišel po rozchodu včas vždy se na někoho čekalo. Měli jsme zastávku na Rockefeelově centru, kde jsme šli na Top of the Rock. Od tama je nádherný výhled na central park a z druhé strany na Empire state building a také One world trade centre a byla vidět i socha svobody. Měli jsme na to hodinu. Pak jsme měly rozchod na times square jenom 15 minut takže rychle zase fotky a zpět a pak už byl večer zastavily jsme dost daleko od sochy svobody když jsem se na fotáku snažila přiblížit bylo to rozmazané, ale v noci jak to svítilo bylo to fakt nádherné.
další au pairky z costa rica a německa
holčiny z costa rica a francie
Empire state building
Apple store
Central Park
Fotily jsme se s holčinou z francie a nějaký chlapec se asi přidal :-DDD
Times square
Central park from top of the rock
Radio city hall
School bus
Další den byl strašně dlouhý část byla věnovaná red cross první pomoc ty školitelé byly zase vtipný, hlavně ten pán, takže to uteklo docela rychle a pak jsme měli zase Sandee a ta je prostě skvělá. (Sandee je také koordinátorka v Chicagu, škoda že jí ale nemám) a čtvrtek byl fakt rychlý. Dopoledne školení a pak už odjezd k rodinám. Odlétala jsem z La Guardia až v 7 a odjezd z hotelu byl ve 2 hodiny.. Naštěstí jsem měla stejný let s dalšíma holčinama z německa a z brazílie a spousta dalších holek letěla do chicaga akorát někudy jinudy. když jsme čekaly na letadlo, vidim jak na mě mavá Sandee seděla tam a čekala na let taky. Chvíli tam s námi seděla a povídala si. Pak už i mi letěly a samozřejmě jestli pamatujete jak jsem před sebou měla chlápka se sklopeou sedačkou na letu do new yorku, tak ted jsem zase měla pána z vytaženým opěrátkem na hlavu, takže jsem neviděla na obrazovku a ještě jsem seděla uprostřed což je snad nejhorší. Byla jsem mega unavená Chicago O hare letiště je obroooovskééé a když jsme přistáli, tak jsme se ještě 15 minut dostávali k letišti jak je to obří. Byla jsem uplně vzádu, takže jsem musela čekat než se vylidní letadlo a pak jsem se strašně dlouho dostávala ke kufrům je to tam fakt obří a když si tak stojím na jezdících schodech slyšlim zleva Žanet. Ach bože čekala tam na mě moje Host mum s nejstarší A. a prostřední J. (nebudu používat jména). Klekla jsem si a nejstarší mi skočila do náruče hned na to prostřední byly tak roztomilé a tak maličké, na videu vypadaly větší. Všichni na nás koukali :-))) Bylo to přesně jak v těch filmech objala jsem HM a ona mi řiká, že se bála, že mě nestihly, že už jsem prošla tak poslala jejich au pair se podívat ke kufrum jestli tam nestojím. Potkaly jsme jí na půli ceesty a hned jsme se objali je super a řikala, že jí mrzí že mě prošvihla, že chtěla vidět jak budou holky reagovat. Cestou k autu jsme si povídaly a nejstarší mě celou dobu držela za ruku. Prý se na mě hodně těšila :-DD A víc o rodině v dalším článku :-)
Mějte se krásně a pokud váháte, určitě to stojí za to pojdtě dotoho, dá vám to strašně moc.
Rozdíly:
1) Lidé se chovají jinak, usmívají se, dají se do řeči, většinou se mně rovnou zeptají odkud jsme protože slyší přízvuk.
2) V Americe je všude klimatizace. V autě, v hotelu, v domech, v autobusech, v obchodě, v restauracích všude prostě. Přijde mi, že v jejich ledničkách je větší zima než v našich, oni si vždy vyndají opravdu vychlazený nápoj a ještě si do něj dají led :-DDD Od té doby co jsem přijela už je to víc jak týden (ano píšu članek trochu opožděně) mě bolí v krku a nemůžu se toho zbavit pořád piju něco studeného :-D
3) Záchody jsou takové horší než u nás bych řekla, mají úzké roury a voda je tak do půlky té mísy a splachovadla jsou divná, taková starodávna.
4) V obchodech je cena bez DPH, takže musim vždycky počítat kolik opravdu zaplatim.
5) V restauracích se dává většinou 20 % dýško číšnikovi co vás obsluhuje, za to že se o vás jakože stará a nosí vám jídlo, prý je to mizerná práce a oni vlastně z těch dýšek žijí. Ale alespon jsou milí a starají se.
6) Řidiči, to je fakt něco. Tady je asi v autoškolách neučili házet blinkry nebo fakt nevim. Jsme na 4 proudové dálnici a týpek v uplně levém pruhu se najednou rozmyslí a chce uplně doprava. Myslíte, že hodí blinkr? Samozřejmě, že ne střihne to šikmo rovnou do prava přes další 3 pruhy. :-D Pořád se tu troubí :-D
7) Americká strava, tak asi všichni víme, že to jsou nuggetky hranolky burgery atd ale ta smutná část, že toto jedí i děti a to dost malé.
8) V supermarketech stojí člověk co vám u kasy dá nákup do košíku, nevšimla jsem si a koukali na mě divně, když jsem to začala házet zpět do košíku. :-)
Každé ráno jsme měli wakeup call cca v 6:30 a šlo se na snídani a pak na přednášky. První den (neděle) jsme měli tzv. AAA driving course, byl od rána, pak pauza na oběd a pak zase asi do 4. Dozvěděla jsem se spousty věcí, které jsem pak i využila v praxi a školitelka byla vtipná, takže to byla i sranda.. S holkama jsme se domluvili po AAA kurzu, že máme dost času a že bychom mohli jet sami do centra new yorku.Vzaly jsme taxi na nádraží a jeli vlakem asi 45 minut na Grand Central, tam udělaly miliony fotek a pokračovaly do Central Parku a pak na večerní Times Square. New York je úžasný, spousta lidí, v noci o dost je to o dost lepší, chtěla bych tam jít do klubu :-DD
Další den už tu byly všechny holky, měly jsme školiteku Sandee (strašně prima ženská, sranda s ní byla, díky ní jsem si to školení fakt užila a ani mi to nepřišlo nudné, dokázala jsem jí poslouchat celý den) po školení jsme jeli na oficiální výlet do New Yorku autobusem se svačinou. Moje host rodina mi to zaplatila. Moc hezké od nich. Těšila jsem se i když jsem tam byla už předchozí den. Ta tour byla většinou jen, že jsme fotily z busu, měli jsme strašně vtipného průvodčího asi gay prostě s nim byla sranda. Dokonce nás pochválil, že jsme uplně nejlepší skupina za celou tu dobu že ještě nikdo nepřišel po rozchodu včas vždy se na někoho čekalo. Měli jsme zastávku na Rockefeelově centru, kde jsme šli na Top of the Rock. Od tama je nádherný výhled na central park a z druhé strany na Empire state building a také One world trade centre a byla vidět i socha svobody. Měli jsme na to hodinu. Pak jsme měly rozchod na times square jenom 15 minut takže rychle zase fotky a zpět a pak už byl večer zastavily jsme dost daleko od sochy svobody když jsem se na fotáku snažila přiblížit bylo to rozmazané, ale v noci jak to svítilo bylo to fakt nádherné.
Další den byl strašně dlouhý část byla věnovaná red cross první pomoc ty školitelé byly zase vtipný, hlavně ten pán, takže to uteklo docela rychle a pak jsme měli zase Sandee a ta je prostě skvělá. (Sandee je také koordinátorka v Chicagu, škoda že jí ale nemám) a čtvrtek byl fakt rychlý. Dopoledne školení a pak už odjezd k rodinám. Odlétala jsem z La Guardia až v 7 a odjezd z hotelu byl ve 2 hodiny.. Naštěstí jsem měla stejný let s dalšíma holčinama z německa a z brazílie a spousta dalších holek letěla do chicaga akorát někudy jinudy. když jsme čekaly na letadlo, vidim jak na mě mavá Sandee seděla tam a čekala na let taky. Chvíli tam s námi seděla a povídala si. Pak už i mi letěly a samozřejmě jestli pamatujete jak jsem před sebou měla chlápka se sklopeou sedačkou na letu do new yorku, tak ted jsem zase měla pána z vytaženým opěrátkem na hlavu, takže jsem neviděla na obrazovku a ještě jsem seděla uprostřed což je snad nejhorší. Byla jsem mega unavená Chicago O hare letiště je obroooovskééé a když jsme přistáli, tak jsme se ještě 15 minut dostávali k letišti jak je to obří. Byla jsem uplně vzádu, takže jsem musela čekat než se vylidní letadlo a pak jsem se strašně dlouho dostávala ke kufrům je to tam fakt obří a když si tak stojím na jezdících schodech slyšlim zleva Žanet. Ach bože čekala tam na mě moje Host mum s nejstarší A. a prostřední J. (nebudu používat jména). Klekla jsem si a nejstarší mi skočila do náruče hned na to prostřední byly tak roztomilé a tak maličké, na videu vypadaly větší. Všichni na nás koukali :-))) Bylo to přesně jak v těch filmech objala jsem HM a ona mi řiká, že se bála, že mě nestihly, že už jsem prošla tak poslala jejich au pair se podívat ke kufrum jestli tam nestojím. Potkaly jsme jí na půli ceesty a hned jsme se objali je super a řikala, že jí mrzí že mě prošvihla, že chtěla vidět jak budou holky reagovat. Cestou k autu jsme si povídaly a nejstarší mě celou dobu držela za ruku. Prý se na mě hodně těšila :-DD A víc o rodině v dalším článku :-)
Mějte se krásně a pokud váháte, určitě to stojí za to pojdtě dotoho, dá vám to strašně moc.
Rozdíly:
1) Lidé se chovají jinak, usmívají se, dají se do řeči, většinou se mně rovnou zeptají odkud jsme protože slyší přízvuk.
2) V Americe je všude klimatizace. V autě, v hotelu, v domech, v autobusech, v obchodě, v restauracích všude prostě. Přijde mi, že v jejich ledničkách je větší zima než v našich, oni si vždy vyndají opravdu vychlazený nápoj a ještě si do něj dají led :-DDD Od té doby co jsem přijela už je to víc jak týden (ano píšu članek trochu opožděně) mě bolí v krku a nemůžu se toho zbavit pořád piju něco studeného :-D
3) Záchody jsou takové horší než u nás bych řekla, mají úzké roury a voda je tak do půlky té mísy a splachovadla jsou divná, taková starodávna.
4) V obchodech je cena bez DPH, takže musim vždycky počítat kolik opravdu zaplatim.
5) V restauracích se dává většinou 20 % dýško číšnikovi co vás obsluhuje, za to že se o vás jakože stará a nosí vám jídlo, prý je to mizerná práce a oni vlastně z těch dýšek žijí. Ale alespon jsou milí a starají se.
6) Řidiči, to je fakt něco. Tady je asi v autoškolách neučili házet blinkry nebo fakt nevim. Jsme na 4 proudové dálnici a týpek v uplně levém pruhu se najednou rozmyslí a chce uplně doprava. Myslíte, že hodí blinkr? Samozřejmě, že ne střihne to šikmo rovnou do prava přes další 3 pruhy. :-D Pořád se tu troubí :-D
7) Americká strava, tak asi všichni víme, že to jsou nuggetky hranolky burgery atd ale ta smutná část, že toto jedí i děti a to dost malé.
8) V supermarketech stojí člověk co vám u kasy dá nákup do košíku, nevšimla jsem si a koukali na mě divně, když jsem to začala házet zpět do košíku. :-)
pondělí 10. srpna 2015
První článek z Ameriky
Ahoooj lidi.
Uplně první věc co vám musim říct je, že miluju Ameriku. Je to tu uplně super, úžasný, nejlepší, skvělý a super.
Tento článek bude hodně dlouhý, chci vám popsat moje loučení, let a také školení a pak ještě shrnout poznatky z Ameriky.
Všem, kteří váhají nebo si nejsou jistí nebo se rozhodují jestli být au pair určitě jděte do toho. Jsem teprve v hotelu na školení ale už ted se tady cítim jako doma je to tu vážně skvělý. Získáte strašně moc zkušeností, poznáte spousty super holek z celého světa a máte kamárady (doufám) navždy
Loučení proběhlo překvapivě v pohodě. Nikdo nebrečel spíš si mnuli ruce, že jsem konečně vypadla :-D Nedělám si srandu, já už byla jako au pair 2krát, takže pro rodiče žádná novinka.
Letěla jsem s Airberlin do německa takovým malým vrtulovým letadýlkem, tam jsem měla 45 minut na přestup ale letiště je malé a přehledné, takže jsem to hned našla a nasedala s němkou do obřího letadla. Cesta trvala 8 hodin. Jídlo bylo moc dobré, fakt mi chutnalo. Dokonce jsme měli možnost výběru pasta or chicken. Jasně že pasta. Bylo to fakt dobré. Samozřejmě já musela mít něco extra a chlap předemnou si položil sedačku, takže jsem tu obrazovku měla přímo u hlavy, bohužel nejsem ten typ co by si sedačku stáhl taky a obtěžovat tak někoho jiného. Většinu času jsem spala nebo rozkoukala nějaký film a pak mě to přestalo bavit nebo jsem pařila poker. Přistávali jsme na JFK a letěli přes Long Island (tak jsem myslela na kamarádku Naty, co tam bydlí) a byl to krásný výhled, když jsme přistáli byly vidět mrakodrapy. Pořád mi to nějak nedocházelo, že jsem v NY dokovaď jsem nebyla přímo v centru...
S němkou (Annabell) jsme vystoupily a šly čekat 2 hodinovou frontu na imigrační. Na imigračním byl nějaký pán co požádal o papíry (i ten papír co vyplníte v letadla kvůli clu) zeptal se kde budu bydlet, proč jedu do usa, jestli jsem s někým a jak dlouho zůstanu dal mi razítko do pasu vzal si otisky a asi mě fotil nevim... A mohla jsem jít nic hrozného až na tu frontu. Našla jsem kufr počkala na Anabell a společně jsme vylezli ven kde na nás měla čekat osoba s kartičkou Au pair in America. Zase bych to nebyla já kdyby se něco nestalo. Takže žádná taková osoba tam nebyla. Tak jsme si řikaly dobrý počkáme třeba se zdržela. Utekla půl hodina nic. Uteklo 45 minut a stále nic. Byly jsme unavené, hladové lehce zoufalé, ale já byla ráda, že v tom nejsem sama. Zavolali jsme tedy na emergency line kde to zvedla ženská, která vypadala že netuší co se děje a vyptávala se různé věci a pak řekla, až čekáme na lince, že nás přepojí. No uběhlo 5 minut a nic se nedělo tak jsme to típly protože jsme volali z německého čísla a stálo by to hodně peněz. Když už ani po hodině se nikdo neukázal, tak jsem si řekly, že zavoláme znova emergency line. Zvedl to pán, zase milion otázek a zase počkejte přepojíme vás. No čekaly jsme přes 10 minut na lince a zase se nic nedělo. V tom jsem konečně zahlídla slečnu s nápisem au pair in america co se žene k nám a řiká že byla na jiném terminále, kde čekala na další holky co měli přiletět před 3 hodinami. Byla jsem ráda, že jsme jí našly, že jsem radši jen mlčela. No tak náš zavedla na další terminál a chápu, že přišla tak pozdě protože JFK je obrooooovské letiště a mezi terminálama se přepravujete vlakem. Trvá to dlouho. Počkali jsme na další 2 němky, což bylo v součtu 3 němky a jedna češka. Myslela jsem že budu v háji a že se budou bavit německy ale ne mluvily většinou anglicky kvůli mně a když ne tak to aspon jedna překládala. Byli fajn shuttle bus na hotel byl hodně luxusní. Přijely jsme na hotel Double Tree by Hilton v Teritown a dostali instrukce co a jak bude probíhat a řekli nám že je problém s klíčema od pokojů, že to na recepci pokakali a musíme počkat. Tak jsem čekala, že to bude třeba 10 minut ale ne čekaly jsme 2 hodiny. Nemusim řikat jak moc jsem byla unavená do postele jsem se dostala v půl dvanácté a to jsem vstávala v 5 hodin ráno našeho českého času tudíž jsem v americe měla ještě o 6 hodin víc, takže jsem se teoreticky do postele dostala až v 6 hodin ráno českého času. Upps. Byla jsem fakt mrtvá, to byl nejdelší den v mém životě.:-DD Ráno jsem musela vstávat v půl 6:-D
O školení bude samostatný článek mám toho hodně co povědět.
Mějte se krásně
Uplně první věc co vám musim říct je, že miluju Ameriku. Je to tu uplně super, úžasný, nejlepší, skvělý a super.
Tento článek bude hodně dlouhý, chci vám popsat moje loučení, let a také školení a pak ještě shrnout poznatky z Ameriky.
Všem, kteří váhají nebo si nejsou jistí nebo se rozhodují jestli být au pair určitě jděte do toho. Jsem teprve v hotelu na školení ale už ted se tady cítim jako doma je to tu vážně skvělý. Získáte strašně moc zkušeností, poznáte spousty super holek z celého světa a máte kamárady (doufám) navždy
Loučení proběhlo překvapivě v pohodě. Nikdo nebrečel spíš si mnuli ruce, že jsem konečně vypadla :-D Nedělám si srandu, já už byla jako au pair 2krát, takže pro rodiče žádná novinka.
Letěla jsem s Airberlin do německa takovým malým vrtulovým letadýlkem, tam jsem měla 45 minut na přestup ale letiště je malé a přehledné, takže jsem to hned našla a nasedala s němkou do obřího letadla. Cesta trvala 8 hodin. Jídlo bylo moc dobré, fakt mi chutnalo. Dokonce jsme měli možnost výběru pasta or chicken. Jasně že pasta. Bylo to fakt dobré. Samozřejmě já musela mít něco extra a chlap předemnou si položil sedačku, takže jsem tu obrazovku měla přímo u hlavy, bohužel nejsem ten typ co by si sedačku stáhl taky a obtěžovat tak někoho jiného. Většinu času jsem spala nebo rozkoukala nějaký film a pak mě to přestalo bavit nebo jsem pařila poker. Přistávali jsme na JFK a letěli přes Long Island (tak jsem myslela na kamarádku Naty, co tam bydlí) a byl to krásný výhled, když jsme přistáli byly vidět mrakodrapy. Pořád mi to nějak nedocházelo, že jsem v NY dokovaď jsem nebyla přímo v centru...
S němkou (Annabell) jsme vystoupily a šly čekat 2 hodinovou frontu na imigrační. Na imigračním byl nějaký pán co požádal o papíry (i ten papír co vyplníte v letadla kvůli clu) zeptal se kde budu bydlet, proč jedu do usa, jestli jsem s někým a jak dlouho zůstanu dal mi razítko do pasu vzal si otisky a asi mě fotil nevim... A mohla jsem jít nic hrozného až na tu frontu. Našla jsem kufr počkala na Anabell a společně jsme vylezli ven kde na nás měla čekat osoba s kartičkou Au pair in America. Zase bych to nebyla já kdyby se něco nestalo. Takže žádná taková osoba tam nebyla. Tak jsme si řikaly dobrý počkáme třeba se zdržela. Utekla půl hodina nic. Uteklo 45 minut a stále nic. Byly jsme unavené, hladové lehce zoufalé, ale já byla ráda, že v tom nejsem sama. Zavolali jsme tedy na emergency line kde to zvedla ženská, která vypadala že netuší co se děje a vyptávala se různé věci a pak řekla, až čekáme na lince, že nás přepojí. No uběhlo 5 minut a nic se nedělo tak jsme to típly protože jsme volali z německého čísla a stálo by to hodně peněz. Když už ani po hodině se nikdo neukázal, tak jsem si řekly, že zavoláme znova emergency line. Zvedl to pán, zase milion otázek a zase počkejte přepojíme vás. No čekaly jsme přes 10 minut na lince a zase se nic nedělo. V tom jsem konečně zahlídla slečnu s nápisem au pair in america co se žene k nám a řiká že byla na jiném terminále, kde čekala na další holky co měli přiletět před 3 hodinami. Byla jsem ráda, že jsme jí našly, že jsem radši jen mlčela. No tak náš zavedla na další terminál a chápu, že přišla tak pozdě protože JFK je obrooooovské letiště a mezi terminálama se přepravujete vlakem. Trvá to dlouho. Počkali jsme na další 2 němky, což bylo v součtu 3 němky a jedna češka. Myslela jsem že budu v háji a že se budou bavit německy ale ne mluvily většinou anglicky kvůli mně a když ne tak to aspon jedna překládala. Byli fajn shuttle bus na hotel byl hodně luxusní. Přijely jsme na hotel Double Tree by Hilton v Teritown a dostali instrukce co a jak bude probíhat a řekli nám že je problém s klíčema od pokojů, že to na recepci pokakali a musíme počkat. Tak jsem čekala, že to bude třeba 10 minut ale ne čekaly jsme 2 hodiny. Nemusim řikat jak moc jsem byla unavená do postele jsem se dostala v půl dvanácté a to jsem vstávala v 5 hodin ráno našeho českého času tudíž jsem v americe měla ještě o 6 hodin víc, takže jsem se teoreticky do postele dostala až v 6 hodin ráno českého času. Upps. Byla jsem fakt mrtvá, to byl nejdelší den v mém životě.:-DD Ráno jsem musela vstávat v půl 6:-D
Mějte se krásně
sobota 1. srpna 2015
Je to tu poslední článek z Česka
Ahoooj lidi,
tak je to konečně tu. Na tenhle článek se těšim už přes 3 roky!!!
Strašně se těšim a vůbec nejsem nervozní což se opravdu divim. Rozloučila jsem se s kamarády ve velkém stylu s babičkou a dědou a ted mě ještě ráno čeká loučení se psama a se sestrou a rodičema na letišti. Opravdu se hrozně těšim, hlavně na let, miluju létání a na rodinu na New York a na Chicago na nové lidi, novou culturu angličtinu na všechno. Vůbec se zatim nebojim, nebo nejsem nervozní je to fakt zvláštní pocit. Strach přijde až mi budou vážit kufr na letišti si myslim. Haha Každopádně určitě napíšu z New Yorku hned co budu moct a pak určitě od rodiny držte mi palce at je vše jak má být. Tento článek píšu to o půlnoci ráno vstávám brzy protože odlétám a tak se rozepíšu až v dalším článku.
Mějte se krásně
tak je to konečně tu. Na tenhle článek se těšim už přes 3 roky!!!
Strašně se těšim a vůbec nejsem nervozní což se opravdu divim. Rozloučila jsem se s kamarády ve velkém stylu s babičkou a dědou a ted mě ještě ráno čeká loučení se psama a se sestrou a rodičema na letišti. Opravdu se hrozně těšim, hlavně na let, miluju létání a na rodinu na New York a na Chicago na nové lidi, novou culturu angličtinu na všechno. Vůbec se zatim nebojim, nebo nejsem nervozní je to fakt zvláštní pocit. Strach přijde až mi budou vážit kufr na letišti si myslim. Haha Každopádně určitě napíšu z New Yorku hned co budu moct a pak určitě od rodiny držte mi palce at je vše jak má být. Tento článek píšu to o půlnoci ráno vstávám brzy protože odlétám a tak se rozepíšu až v dalším článku.
Mějte se krásně
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)